Jak se to říká? Time to be real? 😅 jedno dítě v nosítku na zádech, nerozlučný kamarád Želva na hlavě 👍🏻

Jak často bilancujete? Koukáte se zpátky a hodnotíte? Ne kvůli povzdechům a nářkům, ale kvůli tomu, abyste se pochválili, jak jste vyrostli a posunuli se? Já od jisté chvíle často 🙂 a dost mě ten progres baví...
Ještě před rokem jsem prožívala předvánoční čas bez vánočních koled, bolelo mě ticho, bolela mě zábava, bolelo mě spát i bdít... těšila jsem se, až ten čas radosti skončí, protože mě nebavilo se veselit, nejvíc mi vyhovovalo být tak nějak "normální" a tvářit se, že jsou běžné dny... na tyhle pocity jsem si vzpomněla až teď, po roce, protože letošní předvánoční čas je jiný, já jsem jiná, díky za to ❤
a proč to píšu? Protože si uvědomuji zase po dlouhé době, jakou cestu sama v sobě jsem ušla, protože chci každému, kdo se potýká s těžkostí říct, že má vždy na výběr, vždy existují dvě cesty. Já si vybrala tu, kdy vždycky "i to nejhorší, co se stalo, je právě to nejlepší, co se mohlo stát", vybrala jsem si cestu, kde mi jde štěstí naproti, protože se mám ráda, vybrala jsem si cestu upřímnosti, kdy se obklopuji lidmi, kteří mě obohacují a je mi s nimi hezky, vybrala jsem si cestu, ve které žiji tady a teď a vím, že všechno co má přijít, jednou přijde, vybrala jsem si cestu, na které jsem šťastná sama se sebou. Vybrala jsem si cestu lásky a pravdy (k sobě i k lidem). ❤️🙏

Já si většinou selfie nedělám, ale že JÁ se dám na pečení cukroví, to jsem si musela zvěčnit 😅